aktuality

Maškarní ples inspirovaný filmy Limonádový Joe a Tenkrát na Západě. Hity Amerického Západu v podání místních kapel. Vstupné 90 Kč/ 60 Kč v kostýmu.

Luboš Dobrovský, český novinář, politik a překladatel, připomene odkaz Václava Havla pro současnost, zmíní se o stávající politické situaci v ČR po volbách a také rozebere zahraniční politiku naší vlády.

Luboš Dobrovský (*1932) maturoval na gymnáziu v Moravské Třebové, na Karlově univerzitě studoval bohemistiku a rusistiku. V letech 1958 až 1968 pracoval jako redaktor v zahraniční redakci československého rozhlasu a dva poslední roky jako dopisovatel v Moskvě. Po srpnové okupaci Československa byl ze Sovětského svazu vykázán jako nepřítel socialismu. Z rozhlasu odešel na protest proti tomu, že vedení se rozhodlo podporovat násilně vynucené moskevské protokoly a jejich signatáře. Přešel do redakce Listů, někdejších Literárních novin, po jejich zastavení do Plamene a po jeho zastavení pracoval až do prosince 1989 nejprve jako skladník, myč oken a topič. Redigoval několik samizdatových časopisů včetně Lidových novin a překládal pro samizdatová vydání z polštiny a ruštiny.

Po listopadu 1989 nahradil Jiřího Dienstbiera ve funkci mluvčího Občanského fóra a v lednu 1990 jej následoval na Ministerstvo zahraničních věcí. Od června do října 1990 zastával funkci náměstka ministra a podílel se na formulování nové svobodné zahraniční politiky. Stál u dohody o odsunu sovětských vojsk a rozpuštění Varšavské smlouvy.

Prezident Václav Havel Luboše Dobrovského 18. října 1990 jmenoval ministrem obrany České a Slovenské federativní republiky, jako prvního civilistu po více než čtyřech desetiletích. V červenci 1992, v čase abdikace Václava Havla a nelehké doby rozdělování státu, přijal od Václava Havla nabídku na vedoucího Kanceláře prezidenta republiky.

Na jaře 1996 se na čtyři roky vrátil do Moskvy, tentokrát jako velvyslanec České republiky v Ruské federaci. Svou misi v Moskvě ukončil z vlastního rozhodnutí na protest proti některým prvkům politiky tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.

V roce 2002 mu byl prezidentem republiky propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně.

Cenu Ferdinanda Peroutky za celoživotní novinářskou práci obdržel v únoru 2016.

Tato akce se koná díky finanční podpoře Pardubického kraje a města Poličky. Vstupné 50 Kč, studenti zdarma

Využijte jedinečnou příležitost poslechnout si vysokohorské dobrodružství, které zažili členové expedice K2. Dne 27. července stanul Honza „Tráva“ Trávníček jako 5. Čech a 200. na světě bez použití umělého kyslíku na vrcholu obávané, druhé nejvyšší hory světa - K2 (8 611 m). Povedlo se mu to s Radkem Jarošem, který tímto výstupem dokončil Korunu Himaláje. Honza si zdoláním K2 odškrtnul svou už čtvrtou osmitisícovku. Nenechte si ujít tuto jedinečnou přednášku a přijďte si poslechnout vyprávění o cestě na vrchol nejtěžší hory světa.
Jak probíhala expedice? Jaké museli kluci řešit problémy? Jaké brali ohledy na jedinou ženu reportérku Lucii Výbornou? Jak se vyrovnali s filmovým štábem? Jak se připravit fyzicky na takovou expedici? A jak psychicky? To a mnohem více se dozvíte od samotného "Trávy".

 Akce se koná díky podpoře České rozvojové agentury.

Žádný jiný region na evropském kontinentu nezkusil za posledních dvacet let tolik jako severní Kavkaz. Dvě ničivé války, terorismus, do současnosti všudypřítomné násilí a nespravedlnost. Ani dnes přitom situace na tomto kousku země na hranicích Evropy zdaleka není mírová a lidé se dál oprávněně bojí o svoji bezpečnost. Hlavní město Čečenska Groznyj bylo sice za poslední roky honosně zrekonstruováno, za novými fasádami ovšem dál panuje strach. Kdykoli si pro kohokoli mohou přijít a člověk prostě zmizí. Na rozdíl od dřívějších dob je dnes ovšem pro místní obhájce lidských práv, kteří se snaží i v těžkých podmínkách nalézat spravedlnost, daleko složitější k problematice severního Kavkazu přitáhnout mezinárodní pozornost – a právě tato výstava chce přispět k jejich snažení.

Výstavu pořádá spolek Pontopolis ve spolupráci se společností Člověk v tísni, Divadelním spolkem Tyl a díky finanční podpoře České rozvojové agentury.

Okolnosti vzniku a základní rysy vývoje československé redakce Rádia Svobodná Evropa jsou základními okruhy přednášky, která se uskuteční ve čtvrtek 13. října od 18 hodin v Centru Pontopolis, Riegrova 52. Kromě organizace této instituce se zaměříme na poslech vysílání v Československu, na reakce režimu i obyvatelstva. Cílem je pokusit se alespoň z části odpovědět na nelehkou otázku, jaký byl význam Rádia Svobodná Evropa pro české dějiny a co zde po něm zůstalo. Kromě výkladu se naskytne také možnost vyslechnout ukázky autentických nahrávek vysílání tohoto rádia. Tímto tématem nás provede PhDr. Prokop Tomek, Ph.D., který pracoval jako dokumentarista a později vedoucí skupiny dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. Byl také krátce zaměstnancem Ústavu pro studium totalitních režimů. Nyní působí ve Vojenském historickém ústavu. V poslední době se také věnuje problematice druhého a třetího odboje, armádě v době normalizace a obranné politice Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech. Je autorem několika knih, desítek studií a článků. Vstupné bude 50 Kč a studenti zdarma. Akce se koná díky finanční podpoře Pardubického kraje a města Poličky.