aktuality

Sýrie 2018: Islámský stát je sice poražen, ale násilí eskaluje. Nastává další fáze války, roste počet
civilních obětí, přibývá bombardování. Porcování syrského medvěda vstupuje do další fáze – teď už je jasné, že zde nejde o Syřany, demokracii ani svobodu. To si jen mocnosti musí konečně nějak rozparcelovat to strategické území s přístupem k moři a Evropě. A také se dohodnout, co ovládnou sunnité a co šíité. Kudy, odkud, kam a zda povedou nové ropovody a plynovody. Jenže klíčoví hráči na syrském hřišti jsou vyrovnaně silní a mají propletené zájmy. Další hráči, jako Saúdská Arábie a Katar, čekají na střídačce a fandí sunnitskému džihádu tím, že podporují různé islamistické skupiny bojující proti šíitskému Asadovi. Hlavní zápas hrají Rusko, Írán a Turecko a USA. Nikdo není na lopatkách, a tak se musí bojovat dál.

Po nástupu současného prezidenta Si Ťin-pchinga se zvýšily represe vůči odpůrcům tamního režimu. Podle materiálů organizace Reportéři bez hranic (RSF) je v Číně nejvíce vězněných novinářů a blogerů na světě. V žebříčku svobody tisku RSF je Čína na 176. pozici ze 180 zemí. Překonali ji jen v autoritářský Turkmenistán, Eritrea a Severní Korea. Novinářka Kateřina Procházková pravidelně přináší informace o situaci v Číně, nedávno například v kauze neudělení azylu čínským křesťanům. 
Procházková je externí redaktorkou zahraniční redakce České televize a bývalou zpravodajkou Českého rozhlasu v Asii. Pravidelně přispívá do investigativního média HlidacíPes.org. Zároveň je expertkou na Čínu v think tanku Sinopsis (projektu Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia). Vystudovala žurnalistiku na Ostravské Univerzitě a Universitě Glasgow, politologii a jazyky na National Taiwan University (NTU), Beijing Foreign Studies University (BFSU) a Sophia University v Tokiu.

Festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět opět v Poličce, program naleznete zde

Dokumentární, Švédsko 2015, 76 min, titulky

Švédsko se vydává za modelový příklad sociálního státu. Za kulisami novodobého ráje na zemi se ovšem odehrává překvapivé drama. V roce 1972 přišli politici s přelomovým programem „Rodina budoucnosti“. Měl stvořit moderní společnost, kde bude důraz kladen na nezávislost každého občana, jemuž ve štěstí nesmí bránit ani vztahy k dětem, partnerům či rodičům. Po čtyřiceti letech experimentu sociálního inženýrství je Švédsko zemí zpřetrhaných rodinných vazeb. Lidé často žijí sami a sami umírají, aniž někomu chybí. Přirozenou pospolitost nahrazují uměle tvořené sociální skupiny. Šokující výpověď vyprávěná formou filmové eseje.

Od anexe Krymu Ruskem na jaře roku 2014 ruské bezpečnostní složky pronásledují krymské Tatary a proukrajinské aktivisty, kteří vystupovali proti obsazení poloostrova. Zadrženy byly desítky lidí, většinou krymských Tatarů z Bachčisaraje, Sevastopolu, Jalty a Simferopolu. Kromě zadržených a soudně pronásledovaných zmizela řada lidí na Krymu beze stopy. Svědci a kamerové záznamy naznačují, že únosy provádějí lidé v policejních uniformách. Někteří z unesených byli nalezeni mrtvi, osud jiných je doposud neznámý.